Po jakém muži toužíme?

05.02.2016 19:02

My ženy, které rády probouzíme svoji ženskost v tanci, toužíme po muži, který nás dovede vést, o kterého se můžeme opřít..ať už v tanci na parketě nebo v tanci života.

Moje zkušenosti

Poslední roky tancuji hlavně s esoteriky, lidmi, co chodí na improvizaci, různé rituální a volné tance, tance pěti rytmů a podobně. Děsivě naprostá většina těchto mužů mě nedokáže v tanci vést. Už jsem si na to zvykla. Naučila jsem se najít způsob, jak si zatančit skoro s kýmkoli. Po čase mi bohatě stačilo, když muž aspoň nějak stabilně stál a byl schopen mě chytit, když jsem po něm náhodou skočila (zvedaček se totiž nevzdám! Nikdy! :-)..) Takže se mi s muži tančilo stejně (pří)jemně jako s ženami a s těmi, co mě udrželi se mi tančilo přímo skvěle a myslela jsem si, že to je to nejvíc.

Minulý týden se to ale změnilo. Zažila jsem a znovu si připomněla, že je možné zažít v tanci mužskou energii, rozhodnost, sílu a při tom i plynutí a harmonii.

Jemně ale pevně mě chytil za ruku a vedl ji prostorem kolem sebe. S radostí jsem následovala a vnímala, kam se moje tělo dostává. Když jsem se v živelných rotacích a spirálách dostávala mimo osu, vnímal mě a vždycky mě zachytil (za ruku, nohu, krk nebo pas…) a dal mi impuls do dalšího pohybu. A přitom jsme si každý mohl tančit svůj vlastní příběh a tím tvořit jeden společný. Ani jeden z nás nebyl pasivní nebo aktivní, submisivní nebo dominantní. Byla to nádherná komunikace mužské a ženské energie.

 

 Jak správně chytit ženu?

 Vlastně je to až druhá otázka. Většina mužů se totiž k ženě nenumí ani pořádně postavit, natož ji nějak uchopit - to je až další level. Ale základem obojího je rozhodnost – je pro nás fakt důležité, že chcete tančit právě s námi (a ne že jenom zabíjíte čas, protože ještě nedonesli pivo). Klidný a laskavý, popř. lehce rozverný pohled do očí s tím souvisí – lovecké nebo macho pohledy fakt nejsou potřeba (stejně většinou působí buď děsivě nebo směšně).

Nějaký konkrétní úchop se poradit nedá – vždycky záleží na kontextu. Tak si prostě jen důvěřujte, naciťte situaci a chyťte nás. Nerozmýšlejte si to, neručkujte nervózně po našem těle a neptejte se, jestli to vadí – Když to vadí, tak to řeknem, cuknem, vrazíme facku – nic horšího ;-)

 

Manipulace versus Svoboda

Nedávno jsem byla na taneční akci, kde mě partner držel tak pevně a tak na těsno, že jsem skoro nemohla dýchat. A vlastně to ani nevadilo, protože se mi z jeho odhodlanosti beztak tajil dech. A taky se mi trošku podlamovala kolena a bylo fajn vědět, že si to můžu dovolit, protože tenhle týpek mě jentak nepustí.

Ale všeho moc škodí. Když mě nepustil ani v pauzách mezi písničkami, tak už mi to nepřipadalo mužné, ale nárokující. A tak jsem se celkem brzo vysmýkla ze sevření a rozloučila se.

V tanci je pro mě hodně důležité, aby proudila energie. Když ji jeden nebo druhý blokuje svoji strnulostí, myšlením, přílišnou dominancí nebo pasivitou, tak to nefunguje – aspoň ne dlouhodobě.

Myslím, že je důležité i ve vedení dopřávat tomu druhému prostor pro vlastní vyjádření.

 

Aktivita versus pasivita

Možná to celé trochu vypadá, jako by muži měli být aktivnější než ženy. Tak to ale nevnímám. Je důležité, aby byli aktivní oba a každý trochu jinak, aby se to vzájemně doplňovalo.

 

Co za to?

Proč se vlastně vůbec o něco takového snažit? To je dobrá otázka. Napíšu, co se děje mě, když cítím, že mě muž vede, že je se mnou přítomný a že mě vnímá:

Je to jako létání v jiném světě - čas i prostor mění svoje tvary a dimenze. Moje pozornost se koncentruje na partnera a na moje i naše společné prožívání. Uvolňuje se mi hodně tvořivé energie. Jsem ve svém středu a plně přítomná. Jsem hodně spokojená a nebojím se to dát najevo. Neskrývám čirou radost ani obdiv k tanečnímu partnerovi. Otvírá se mi srdce, které je pak schopno otevřít i to partnerovo. Je to zážitek.

Takže stručná odpověď na otázku “Co za to?” je “Spokojená a zářící žena.

 

A ještě něco pro nás ženy

Jestli chceme, aby nás muž vedl, tak mu to musíme umožnit :-). Není to tak snadné. Jasně. Jsme často zvyklé se o všechno postarat samy, přebírat iniciativu skoro ve všem a za všechny. Z toho se pak těžko ustupuje. Ale stojí to za to.

Mám zkušenost z jedné kontaktní improvizace, kde byl můj taneční partner doslova dojatý z toho, že s ním nebojuju, že se mu nesnažím vyrovnat, ale že dotvářím jeho pohyby v prostoru, zaplňuji prázdná místa.

A za trochu toho chválení a podpory nás taky neubyde. Fakt. A jestli mi nevěříte, tak to zkuste ;-).

Mirka

 

Kontakt

Mgr. Mirka Papajiková Bankovní spojení:
1849057/3500

Facebook:
facebook.com/ROZVOJTANCEM
+420 607 282 559 mirka@rozvojtancem.cz