Vochmatávačka

30.10.2017 08:34

Zažili jste někdy, že jste se někoho bezduše, lačně, překotně dotýkali, šmátrali jste po jeho/jejím těle rukama jako byste byly malé děti, které chtějí sníst naráz všechny dorty v cukrárně než se vrátí prodavačka nebo maminka? Já zažila, že se někdo takhle dotýkal mě. A zdaleka ne jednou. Říkám tomu "vochmatávačka". Je to jako když se na chvíli zhasne a někdo se snažit co nejrychleji ukrást co nejvíc věcí, protože neví, kdy se zase rozsvítí.

 
Přiznejme si, že nepatrně častěji zažívají nechtěnou vochmatávačku ženy než muži. Nikdy to není příjemné a vždycky to zanechá následky. Štve mě to, a tak chci posdílet svoje zkušenosti a způsoby, jak se s tímto tématem vyrovnávám.

Předesílám, že následující text nejsou jen nějaké nepodložené domněnky, ale vlastní zkušenosti a zkušenosti přátel, známých a účastníků zážitkových seminářů, které (spolu)pořádám.

Na tantře je vše dovoleno

S touto představou se setkávám velmi často. Nevnímají to tak naštěstí všichni, ale zatím na každé tantrické akci jsem vnímala aspoň třetinu až polovinu lidí, co tomu někdy až zoufale moc chtějí věřit. Schovávání snubních prstenů je detail, kterému nechci věnovat pozornost, ale s tou touhou si "prostě nezávazně užít" to také souvisí.

Vnímám to jako směs několika aspektů:

  • mylná představa, že tantra znamená v překladu erotika nebo dokonce volný sex (ne, opravdu neznamená)
  • mediální obraz, který podporuje zmatené představy a vytváří zavádějící očekávání
  • sexuální deprivace (na téměř každé dotekové akci se objevují lidé, co ve svém životě nemají dostatek intimních zkušeností/příležitostí a snaží se je (většinou bohužel zoufale) dohánět na akci)
  • zkoušení odkoukaných praktik zkušených tantriků bez odpovídající úrovně vědomí
  • netrpělivost, nespokojenost, neukotvenost

Lidé, co si chtějí jen nezávazně užít, si mohou na tantrických akcích přijít na své, protože tam jistě bude dostatek podobně naladěných lidí. To, čemu ale chci věnovat pozornost je situace, kdy se člověk s touto touhou potká s člověkem, který ji nesdílí (např. se mnou).

Strachy a bolesti

Hlavní důvod, proč o tomhle tématu píšu, je děsivé množství žen, které se bojí doteku, které mají negativní zkušenosti ze zneužití jejich důvěry a překročením hranic skrze dotýkání. Nejčastější reakce na pozvánku na seminář "Zážitek dotekem" byla: "Hm, no víš, tohle není pro mě. Dotek už je trochu moc."

S mnoha ženami jsem to rozebírala dál. Nejčastěji tak reagovaly kvůli zkušenostem s "vochmatávačkou", která ne zřídka končila v rozkroku. Dospěla jsem na základě toho ke dvěma uvědoměním.

  1. Příliš mnoho mužů nedokáže vycítit nebo respektovat hranice intimity u žen, se kterými interagují. Buď nemají zkušenosti nebo jsou natolik zaslepeni vlastní touhou nebo obojí.
  2. Příliš mnoho žen nedokáže komunikovat svoje hranice jasně a srozumitelně. Zde hraje svou roli strach, sebehodnota a stud. Ke všemu se ještě dostanu.
Tantra 2017

Tenhle článek píšu na hodně silné vlně z letošního Tantra festivalu v Praze. Měla jsem spoustu nádherných interakcí s nádhernými vědomými muži i ženami - povídali jsme si, podporovali jsme se, potkávali jsme se beze slov, praktikovali jsme spolu cvičení na workshopech, radovali jsme se. Bylo to energeticky velmi nabíjející a krásné.

Podobně nebo ještě více nabíjející byl i náš seminář s Martinem, který jsme tam vedli. Bylo to pro nás poprvé, co jsme přenesli náš koncept Zážitkové seznamky na "tantrické území" a bylo to super. ALE! Lekla jsem se, když hned při prvním cvičení šlo spoustu lidí do intimního kontaktu a když se při naší aktivitě s názvem "sdílení", kde jde o přijímání a dávání prostoru, někteří lidé "nalepili" na toho druhého (a téměř žádný prostor tedy nedávali).

Ošetřili jsme to, aby se účastníci více respektovali a začínali pozvolna a vědoměji. Spoustu lidí bylo na podobné akci poprvé a vůbec, ani trochu se mi nelíbila představa, že by si z našeho semináře odnesli zkušenost, že je na tantře normální, že když se s někým potkám, tak na mě ten druhý začne bez pozvání nebo souhlasu sahat.

To pak nejde o tantru, nejde ani o dotek. V takovém případě jde o konkrétní lidi, kteří mají představu, že když jsou na tantra festivalu, tak to znamená, že se po sobě musíme válet (a nebo se musí předvést před "nováčky", jak jsou děsně pokročilí...) - jinak to prostě není dost tantrický zážitek.

Je škoda kvůli zkušenostem s těmito lidmi odsuzovat tantru nebo dokonce dotek jako takový. A navíc se s tím vždycky dá pracovat - nám se povedlo tyhle tendence rychle podchytit a věříme, že všichni účastníci zůstali na vlně hravosti a otevřenosti a nikdo překračování hranic nepocítil.

Moje vochmatávací zkušenosti

Sama jsem si bohužel/bohudík zažila několik nepříjemných interakcí. V prvním případě se jednalo o situaci, kdy jsem s mužem, kterého znám od vidění, zažila intimní cvičení, které bylo moc příjemné a chtělo se mi s ním ještě chvíli spočinout, což pochopil jako pozvánku k osahávání. "Dobře", řekla jsem si "nekomunikovala jsi dost jasně svůj záměr, tak si to teď ošetři". Bylo to vlastně docela těžké, nechtělo se mi v tom stavu moc mluvit a odtahování rukou fungovalo jen částečně. Dostala jsem se do situace, kdy jsem z poklidného plynutí neuměla rázně a jednoznačně vymezit svoje hranice a akceptovala jsem jejich mírné překročení a větším přesahům jsem zamezovala vysmýkáváním se.

Podobně, i když v mnohem menší míře, jsem to zažila ještě s několika muži při tanci. Jakoby mimoděk cestovali rukama po mém těle a já se raději přetočila, odvlnila, uhnula (díkybohu za kontaktní improvizaci) než abych něco říkala.

Pozorovala jsem to a připadalo mi, že hlavní důvody jsou tyhle procesy:

  • tak jedná se jen o jeden tanec/cvičení/interakci, tak to nebudu hrotit
  • nebudu dělat scény ať nejsem za hi(p)sterku
  • jsem v těle a fakt se mi těžko hledají slova
  • stydím se a mám strach, že by nějaké vymezení vyznělo hloupě

Navíc do toho může u některých z nás vstupovat představa, že všichni ostatní to tady evidentně dělají taky, tak jsem možná jen málo uvolněná, ale upřímně: je to blbost. Rozhodně se mi nepovede uvolnit, když mě někdo, koho skoro neznám, bude mačkat prsa. Takhle to vážně nefunguje.

Bylo pro mě hodně důležité vybírat si, s kým vstupuji do interakce. Mnohokrát jsem odmítla pozvání k tanci, párkrát jsem řekla, že už stačilo, že nechci dál pokračovat.

A jednou jsem tančila s mužem, který na mě neustále najížděl pánví. Vzrůstal ve mě pocit vzteku. Zkoušela jsem si situaci přizpůsobit a najít v ní pro sebe životní prostor, ale jeho rozkrok na mě pořád najížděl a ruce mě furt zkoušely tvrdě chytat a někam tahat. Uhýbala jsem, upozorňovala na to, že je moc tvrdý, že potřebuju víc prostoru a víc jemnosti, ale jeho chování se neměnilo...

Tak jsem se zastavila a vší silou ho chytla za paže a zalomcovala s ním, najela jsem na něj pánví a tlačila ho chvíli před sebou (nejradši bych ho v tu chvíli prohodila skleněnou stěnou) a s planoucíma očima jsem se ho zeptala, jestli si myslí, že by se někomu mohlo takovýhle chování libit. Vypadal zaraženě a trochu vyděšeně a taky, že mě konečně pochopil - naštěstí pro něj. Tak jsme ještě dojeli písničku v příjemnějším nastavení a já mu mohla poděkovat a odejít bez většího naštvání, které by jinak hrozilo.

Dala jsem mu zpětnou vazbu a šanci na nápravu, ale nebylo to pro mě ideální. Příliš jsem se zabývala jeho pocity a málo jsem dbala o vlastní. Chci sama sebe podpořit, abych se příště zastavila dřív než ho budu chtít prohodit oknem a abych byla schopná odejít z interakce, která mi není příjemná. Není moji povinností dávat druhé šance ani být milá a společenská, když mi v tom není dobře.

Co s tím

Základem všeho je podle mého názoru pocit bezpečí. Kdykoli lektoři drželi prostor, byly interakce v pořádku. Nebezpečí přicházelo o přestávkách a při volném tanci. Proto mi na některých akcích chybí zopakování základních pravidel, ošetření celé akce ve smyslu - "základním pravidlem pro celou akci je vzájemný respekt". Možná to může působit, že to je přeci jasné a nebo že takové pravidlo nic nezmění, ale když se vysloví jako záměr přede všemi, kteří s ním svou účastí dávají souhlas, tak to sílu má. A je to velká síla.

Pak je nesmírně důležité mít prostor pro otevřenost a taky prostor postavit se sám za sebe. Na našich seminářích klademe důraz na otevřenou autentickou komunikaci. Když na nás někdo položí dlaně nebo nás chce obejmout nebo cokoli...a my to tak zrovna necítíme, tak je zcela v pořádku to říci a respektovat ten pocit (netlačit to na sílu) - i kdyby to byla součást cvičení! Práce s dotekem má terapeutický charakter, je citlivá a intenzivní. Vyžaduje důvěru, která bývá křehká. Vnímáme to a pomáháme to zvědomovat i účastníkům našich seminářů.

Podporujeme komunikaci svých hranic a potřeb. Víme, že to není jednoduché téma a že s ním lidé mívají nejrůznější procesy. Není to samozřejmě a vnímáme, že je vhodné tomuto tématu věnovat samostatné cvičení (na větších akcích pro nesourodé skupiny se to samozřejmě dělá těžko, protože pro spoustu lidí už je to něco zažitého a chtějí se posouvat dál a tak není čas ztrácet čas).

Sdílení. Vnímám obrovskou potřebu sdílet dojmy a dát si zpětnou vazbu po každém hlubším cvičení. Sdílením můžeme lépe pochopit chování druhého, říci, co nám bylo příjemné a co naopak vůbec, dáme druhému šanci s tím, co nefungovalo, nějak pracovat.

Závěr

Cítím velkou vděčnost za rozšíření vědomí v téhle oblasti, za všechny ty zkušenosti a všechna sdílení. Cítím, že mě to posiluje a podporuje na mojí cestě. Formuje a kultivuje to můj vztah sama k sobě i k mužům. Vnímám v oblasti doteku obrovský potenciál. Kdybychom se všichni uměli láskyplně a s respektem a úctou dotknout někoho druhého, opečovat se, podpořit se, rozvířit nebo zklidnit dotekem energii, bylo by to nádherné a osvobozující.

Věřím, že kouzlo vědomého a podporujícího doteku bude objevovat stále více lidí, kteří tak opustí svoje strachy a obavy z doteků a intimity. Doteky mohou otevírat srdce, rozproudit léčebné procesy, pročistit myšlenky, dovyživit duši... Umění klidného, vědomého, terapeutického doteku pro relaxaci a regeneraci budu sdílet na víkendovém semináři 1.-3.12. v prostoru Artual v Praze. Přijďte dát doteku šanci - zaslouží(te) si to.

Mirka

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Mgr. Mirka Papajiková Bankovní spojení:
1849057/3500

Facebook:
facebook.com/ROZVOJTANCEM
+420 607 282 559 mirka@rozvojtancem.cz