Usnadněme si oslovování

08.05.2019 21:39

Nevyspalá, unavená z tance, brzkého vstávání, cesty vlakem, přebíháním v prudkém dešti, a tedy zmoklá a prokřehlá, jsem vešla do metra...

Za chviličku přijel můj vlak a já se chystala nastoupit a při míjení okénka jsem zachytila jemný, hřejivý úsměv jednoho cestujícího.
Sedla jsem si bokem ne úplně záměrně ale taky ne úplně nezáměrně do jeho zorného úhlu a občas na něj pohlédla, protože jsem vnímala, že on se dívá skoro pořád.

Usmála jsem se na oplátku jeho úsměvům (=nekoušu, vím, že se na mě díváš a je to Ok ..)
Pohlédli jsme takhle na sebe asi 2x a pak se zvedl, popošel ke dvěřím, u kterých jsem seděla, otočil se čelem ke mě a zády ke dveřím, a tak jsem znovu zvedla oči a znovu se na něj usmála (=super, chápu, že tohle není postoj pro vystupování a dávám najevo, že se není čeho bát, prostě něco řekni a já nebudu zlá, fakt)

Už jsem se skoro zeptala, jestli se odněkud známe, už jsem skoro začala rozhovor sama a pak jsem si připomněla, že to dělám až dost často a že taky nemusím být pořád super proaktivní střelkyně a můžu si sedět prokřehlá a unaveňounká a dát mu šanci, aby to celé udělal sám, a udělal tak něco pořádného pro svoje sebevědomí...

Pro podporu jsem se na něj ještě dvakrát usmála a pohlédla mu do očí. Sundal si sluchátka. Jeho fyzický postoj a dech nasvědčoval tomu, že už je milisekundu od prvního slova...a...pak se vlak zastavil, otevřely se dveře a on se ještě usmál, pokynul hlavou na pozdrav a vydal se pomalu po nástupišti a pak ještě sledoval odjíždějící metro, kdy jsme se naposledy potkali pohledem.

Tohle není příběh o tom, jak jsem málem někoho sbalila nebo jak mě někdo málem sbalil.
Tohle je o mezilidské interakci, o lidskosti a schopnosti navazovat kontakty s dalšími bytostmi stejného druhu jako jsme my sami.
Od doby, co jsem začala s Zážitková seznamka Titali se na tohle téma hodně zaměřuji a vždy se snažím muže při seznamování podpořit - nikdy nejde o balení nebo randění - někdy je to prostě jen o podpoře ve smyslu, že dotyčnému umožním zažít pocit, že to (oslovení) konečně fakt dokázal a ta holka reagovala normálně, někdy je z toho hezký rozhovor a někdy třeba i přátelství nebo pracovní spolupráce.

Moje motivace:
Myslím, že povídání v metru se zajímavým člověkem je (nejen) pro lidskou psychiku mnohem podnětnější a přínosnější než uzavírání se do svého mikrosvěta se sluchátky a telefonem.
A tak chci podporovat ochotu lidí zkoušet se seznamovat na ulici.

Podpořte (se) taky - třeba jen tím, že prostě část cesty necháte knížku, čtečku nebo telefon na chvíli uklizené v kapse nebo tašce a rozhlédnete se, jestli se na vás náhodou někdo neusmívá a nebo jestli byste se vy sami nemohli začít na někoho usmívat...

Kontakt

Mgr. Mirka Papajiková Bankovní spojení:
1849057/3500

Facebook:
facebook.com/ROZVOJTANCEM
+420 607 282 559 mirka@rozvojtancem.cz